Pojď ke mně blíž
V současné chvíli se zabývám myšlenkou, jak uvést víru v Boha do praxe, tak aby to fungovalo. Potkávám kněze, kteří nám od ambonu říkají co bychom měli a převážně co nesmíme. Ale od nikoho jsem neslyšel jak postupovat. Když denně oslovuji Boha, co dělat, abych byl přípraven k Božímu naslouchání, porozumění a vyslyšení.
Protože, já si myslím, že nedochází k takzvanému „Božímu plnění“, protože my na to nejsme připravení. Dítě, se učí v první třídě číst a naprosto to chápeme, a než se to naučí, čteme dítěti my a není na tom nic divného. U Boha, v duchovním světě to je podobné. Bůh Otec, nám nemůže plnit naše přání a potřeby, když nejsme připravení. Co to znamená. Denně zvát Boha do jakékoliv situace, ve které se nacházíme. Vypadá to nesmyslně, ale funguje to a je to jeden ze způsobů, jak Boha poznávat a jak posilovat svoji víru. Napadá vás myšlenka, že vaše víra není tak silná. Zahoďte ji. A znovu pozvěme Boha do té situace a opakujme to tak dlouho, dokud ta pochybující myšlenka zcela nezmizí. Jak? Naprosto spontánně a podle situace ve které zrovna jsme. Například: Bože, bojím se dnešního dne opravdu nevím, co se bude dít. Potřebuji, abys mi byl na blízku, aby veškerá tvoje milost na mě proudila. Nech volně proudit své myšlenky. Nelekejte se, svých emocí, může to ve Vás spustit pláč, lítost, slabou bolest břicha a jiné emocionální projevy, které ze svého života běžně znáte, ale tady byste je možná nečekaly. Uvědomme si, že jsme ve světě, který si nás přitáhl a zanesl naše vědomí a myšlení spoustou věcí, které jsme automaticky od někoho přijaly. A to bez jakéhokoliv přemyšlení, zda to my chceme a jestli s tím souhlasíme. Většinou to v nás zapadne, a ani si spoustu věci neuvědomíme. Toto neuvědomění, způsobuje rozpor mezi pochopením Boha a mnou, mojí Duší. Proto je tak důležité si denně uvědomovat Boží existenci. Připravme se na to, že pokud budeme denně zvát Boha do našeho života, že ty věci, které jsme bezděky, automaticky přijaly, nám budou vyplouvat na mysl. Ve většině případů jde o uvědomění si a popřemýšlení si. Jak to mám, já nebo jak to chci, já. Jak si na to najdeme svoji svobodnou odpověď, odezní to. Je to důležité, uvědomění si sami sebe a díky tomu se lépe napojujeme na Boha. V duchovním světě, jste Vy na prvním místě, u Boha jste Vy první, nikdo jiný, jen Vy. Proto je tak důležitě tomu rozumět. Porozumím tomu, když tomu dám čas a touhu porozumět.
Ale Shevo! Bůh, je nepřístupný, přísný ne-li tvrdý, vždy mám pocit, že vše co dělám, by se mu nelíbilo, já se takového Boha bojím, raději myšlenku na něj zaženu. Ano, i takový pohled na Boha můžete mít a myslím si, že tento pohled je vytvořen dnešní společností. To je opět důkaz, že děláme závěry a soudy na základě sebe sama se svým okolím. Uvědomme si to na příkladu: "Ten Sheva, ten tady píše takové věci, ale já ho znám, jak špatně se zachoval. No, posuďte sami. Zaplatila jsem mu předem, že mi postaví počítač, on ty prachy utratil, a více než rok jsem čekala, než jsem z něho ten počítač dostala. A protože to byl počítač pro moje rodiče, umíte si představit, jaká kráva jsem u toho byla?" Ale to je přece, zkušenost ze Shevou a ne s Bohem. My musíme prožít zkušenost, sami se sebou a Bohem.
Tímto vás zvu k osobnímu duchovnímu rozvoji a růstu. Ze začátku to může bolet, protože se Vás to bude osobně týkat. A možná budete na sebe naštvaní a nebudete vědět co se ve vás děje. Nebojte se, to vše je známka toho, že jste na správné cestě a jdete k Bohu blíž.
1. října 2016
***