Maminka

Jsem opuštěn a sám,
nevím, jestli otevřít si krám
s láskou a pokojem v duši,
hned bys věděl, co Ti sluší.

Svou maminku mám moc rád,
koho by sis mohl víc přát.
Ona nás na svět přivádí
a životem nás provází
ve zlé i dobré časy,
kdepak je teď asi?

Náladu si pozvedni,
k nebi při tom pohlédni,
tam je tvoje naděje,
ne každý však vždy uspěje.

Bez lásky je marný boj,
maminka je velký zdroj.
Už nejsem opuštěn a sám,
všechny vlastně rád mám,
tebe jako sebe,
podívej, otvírá se nebe.

Napsáno: 20. 8. 1994